Přípravy
 |
| Povedlo se toho nemít moc (v autě), zbytek je v ponorce |
O tom, že máme sbaleno a ráno jen nasedneme si můžeme nechat zdát. Navíc to bahno v garáži znamená jít pomalu a opatrně.
1.7.2017 Sobota
Vstávám brzo, ale balit nemůžu, protože děti spí. Cíl odjet v 10 je nedostižný. Postupně nosím věci do auta a karavanu a po 11 hodině vyjíždím z garáže.
Samozřejmě soupravu není na ulici kde zaparkovat, navíc u nás před vchodem je svah. Tak holt v cizím rovném a širokém výjezdu z garáže. Nanosit poslední věci, naložit děti, vrátit se pro něco zapomenutého a protože je hlad...
 |
| Ustlat jsem se ani nesnažil |
Samozřejmě soupravu není na ulici kde zaparkovat, navíc u nás před vchodem je svah. Tak holt v cizím rovném a širokém výjezdu z garáže. Nanosit poslední věci, naložit děti, vrátit se pro něco zapomenutého a protože je hlad...
 |
| Souprava připravena k odjezdu |
Pak už na okruh a prvních a posledních pár kilometrů po dálnici na Hradec Králové. Bez dálniční známky musíme jet kolem.
Chlumec nad Cidlinou slouží jako delší zastávka u Lidlu.
Dětmi vycumlaný sladký čaj znamená, že každou chvíli stavíme na čůrání.
Za Hradcem začíná pršet a protože náš směr se shoduje se směrem větru, jsme v dešti ještě dlouho až do Polska.
Stavíme, čůráme, déšť nedéšť.
Dětmi vycumlaný sladký čaj znamená, že každou chvíli stavíme na čůrání.
Za Hradcem začíná pršet a protože náš směr se shoduje se směrem větru, jsme v dešti ještě dlouho až do Polska.
Stavíme, čůráme, déšť nedéšť.
 |
| Jedna z pauz na čůrání v Polsku. Je po dešti a před deštěm |
 |
| Otmuchovské jezero |
Na devátou odbočujeme do vesnice Gwoździany za kterou je lesík. Lesík je oplocená obora, takže ho míjíme, ale někde tam zajíždíme pod pár stromů a jdeme poprvé bydlet v ponorce.
 |
| První místo na první spaní v ponorce. Děti řádí, je to pro ně nové a jsou nevylítané. Ochrana hlavy z izolace na trubky jde dolů |
 |
| Dnešní trasa: Praha - Hradec Králové - Náchod - Klodzko - Nysa - Opole - Skrzydłowice |
2.7.2017 Neděle
Budím se první po noci, kdy mám pocit, že jsem nespal. Slyšel jsem projít každého a projet všechna auta. Přesto se cítím docela vyspale.
6:20 Ostatní už taky vstávají. Postupně se zatahuje, mží, prší. Po dvou hodinách odjíždíme do deště.
 |
| Ranní probuzení slunečný den neslibuje |
 |
| O kousek dál by se dalo i přespat |
11:20 Odbočujeme z hlavní silnice, hledáme klidné místo na oběd. Parkujeme v křižovatce, ale nikdo tu nejezdí. Petra s dětmi jdou na lesní jahody a borůvky a já vařím těstoviny s konzervou.
Do ponorky teče pořád, tentokrát ale jinudy, původní místo je suché. Přestává pršet.
Do ponorky teče pořád, tentokrát ale jinudy, původní místo je suché. Přestává pršet.
 |
| Ne ne, stoleček a křesílka s sebou nemáme... |
 |
| Silnice v Polsku jsou velkým překvapením. Téměř po celé naší trase vypadají takto |
 |
| Poslední zastávka v Polsku (u náhrobkárny) před dojezdem 120km na čáru |
 |
| Chelm, poslední město před hranicemi má silnice děsné. |
Rozhodujeme se „špatně“.
19:40 Stojíme na konci řady osobních aut před hranicemi. Fronta se skoro nehýbe, jednou za čas několik aut.
22:15 Konečně jsme na polské straně. Polák kontroluje všechno, prohlíží i ponorku, těžko říct proč je kontrola směrem ven z EU tak důsledná a časově dlouhá.
Přejíždíme na ukrajinskou stranu. Na začátku nám vojanda vypisuje malý lísteček, na který píše obě RZ a na rozdíl od osobáků nás posílá na váhu. Tam máme trochu chaos z posunků lidí v budce. Vadilo jim, že na ně svítím.
Když mávají abychom jeli, jedeme. Úzkou uličkou asi 300m k celní kontrole. Tam milý pán s angličtinou odhalil, že jsme nedostali razítko, měli jsme zastavit hned za váhou a ne projet.
První nápad se tam vrátit se soupravou bere zpět a telefonicky řeší, že tam zajdu jen já s pasy všech.
Po návratu další okýnko, chvilka čekání než se vše zapíše do počítače a můžeme na další štaci. Kontrola, a na posledním místě odevzdání papírku s razítky opět vojákovi se zbraní.
 |
| Při zařazení se do fronty se dlouhá nezdá, ale toho času tam |
První nápad se tam vrátit se soupravou bere zpět a telefonicky řeší, že tam zajdu jen já s pasy všech.
Po návratu další okýnko, chvilka čekání než se vše zapíše do počítače a můžeme na další štaci. Kontrola, a na posledním místě odevzdání papírku s razítky opět vojákovi se zbraní.
23:00 --> 24:00 Časový posun jedna hodina a my konečně odjíždíme ze státní hranice. Na ukrajinské straně vypadá jako parkoviště tržiště. Hodně různě rozmístěných aut a všude lidi, sotva se dá projet. Takový ten pocit mafiánov, který tě svírá a nepustí.
Je půlnoc a ve směru do Polska je ohromná kolona i osobních aut. Asi jedou Ukrajinci do Polska do práce.
Je půlnoc a ve směru do Polska je ohromná kolona i osobních aut. Asi jedou Ukrajinci do Polska do práce.
Jedeme půl hodiny, než odbočujeme z dálnice do obce Luboml. Na hlavní je to moc hlavní, vedlejší ulice jsou úplně temné. Luxusní domy střídají opuštěné ruiny. Před přejezdem se závorami dole odbočujeme do prašné cesty a za rohem parkujeme. Ráno uvidíme, kde vlastně jsme.
 |
| Trasa: Skrzydłowice (spaní) - Częstochowa - Końskie - Radom - Lublin - Любомль Luboml |
Celkem za oba dny
- Najeli jsme podle tachometru 355 + 468 = 823km.
- Na hranice s Ukrajinou je to "jen" 802km.
- Benzín
- v Čechách jsme brali za 27,50 (Tank ONO),
- v Polsku náhodně po cestě 27,63 (Orlen).
 |
| Celá trasa Praha - Ukrajina; Najeli jsme celkem 823km a trvalo nám to asi dvojnásobek času (+ noc a hranice) |
